Get Adobe Flash player

Spolek Naše budoucnost bez uranu, z. s. byl založen v červnu 2014. Reagovali jsme na vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky, který vystoupil v médiích s vyjádřením, že zahájení těžby vidí v Brzkově jako reálné. VÍCE ZDE Jako občané Brzkova – dnes již členové spolku, jsme se začali zajímat více o problematiku těžby uranu v našem okolí. Načerpané informace a aktuality bychom Vám chtěli předávat dostupnými způsoby, aby i vy – jako „běžný občan“ jste byl schopen se v tomto složitém tématu orientovat a z dostupných faktů si na tuto problematiku utvářet názor. Našim cílem je nformovanost obyvatel, aby neinformovanost nerozdělovala obyvatele v otázce těžby uranu.

Prvním naším počinem byla beseda s odborníky v KD Brzkov. Na besedě lidé využili možnost podepsat petici, kterou jsme později distribuovali i do okolních obcí, aby možnost podpisu měl každý. Celkem se nám podařilo shromáždit rovných 1 700 podpisů. Petice byla odeslána na Vládu ČR, která bude projednávat materiál o těžbě v Brzkově. Petice byla adresována předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, který jí postoupil ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, v odpovědi se píše, že tato vláda o zahájení nové těžby nerozhodne, proto není důvod k protestům. Pravdou však je, že legislativní kroky k otevření dolu se dějí i nadále. Všem, kteří vyjádřili podpisem petice svůj nesouhlas s otevřením dolu, děkujeme!

Zorganizovali jsme také v září 2014  „Pochod proti uranu“, který vedl z Brzkova k místu plánovaného dolu (cca 1km za obcí). Vyjádřit svůj názor přišlo asi 200 lidí. V září a během října probíhala v Polné v průchodu knihkupectví Kuba a Pařízek výstava fotografií „Tváře uranu“. Od roku 2014, kdy náš spolek funguje jsme uspořádali již několik besed s diskusí s občany.

 Proti nové Politice územního rozvoje ČR, kde se objevil (dnes již schváleno) zcela nový záměr – „plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi“ jsme podali připomínku sepsáním Memoranda, pod které se podepsaly všechny dotčené obce a 13 místních spolků. Dále se také snažíme navázat spolupráci a komunikovat s místními samosprávami, místně příslušnými poslanci, senátory a společně vyjádřit nesouhlas se zahájením těžby u Brzkova.

Argumenty proti zahájení těžby:

Každého z Vás jistě napadne poškozené životní prostředí, environmentální dopady a s tím související změna rázu krajiny, která se zněmí haldami vytěžené hlušiny. Vysokou zátěž těžkou nákladní dopravou z přepravy rudy, prašnost, uvolňování radonu, možné propady povrchu či poškozený krajinný ráz. Dále nezapomínejme na:

Těžba v obydlené oblasti. Plánovaný uranový důl se nachází pouhý 1 km od obce Brzkov. V aktuálním územním plánu obce je směrem k dolu plánovaná výstavba nových rodinných domů. Otevření dolu by samozřejmě rozvoj obce úplně zastavil.Směrem k dolu se dle přijatého územního plánu chystá zóna pro výstavbu nových rodinných domů. Otevření dolu by tento rozvoj obce zastavil – vždyť kdo by chtěl bydlet na dohled od těžební věže a haldy hlušiny, snášet hluk a prach provozu? A co by i s dalšími obcemi udělal příliv lidí bez vztahu k místním komunitám?

V současné době je cena uranu na světových trzích nízká, těžba by tak byla neekonomická. Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.

Ztráta podzemních vod. V dnešní době, kdy je problém se zadržováním vody v krajině a stále déletrvajícím suchem, bychom neměli zapomínat na ochranu podzemních vod. Slovy našeho spřáteleného spolku: Voda nad uran!

 

Nenechte se zmást – „argumenty“ pro otevření dolu:

Zachování zaměstnanosti v regionu. Pravdou je, že velké procento nezaměstnaných se zdravotním postižení na Žďársku, je právě z řad horníku z dolu v Rožné. Každý horník může pracovat v prostředí dolu pouze omezené období, poté do dolu již nesmí, je s ním ukončen pracovní poměr a dostává výsluhu. Těžba tak stále vlastně produkuje nezaměstnané, kteří se navíc již kvůli svému postižení na trhu práce neuplatní. Otevřením dolu se tak nezaměstnanost stále neřeší. Lze také očekávat zánik pracovních míst v oblasti zemědělství a cestovního ruchu, které využívají čisté životní prostředí našeho kraje ke svému podnikání.

Uran jako strategická surovina a energetická bezpečnost státu.  Ale samotné držení uranu neznamená v České republice nezávislost na dodavatelích jaderného paliva. Česká republika nedisponuje kapacitou pro konverzní ani obohacovací práce ani technologií pro výrobu palivových článků. V jaderném palivu je stoprocentně závislá na zahraničí a domácí zásoby uranu nehrají pro energetickou bezpečnost žádnou roli. Český uran znamená pouze komoditu zajímavou pro její uplatnění na trhu. Uran a jaderné palivo jsou pro úvahy o energetické nezávislosti nebo bezpečnosti dvě různé věci. Pomineme-li tyto skutečnosti, je na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš 5 let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

 

 

Facebook




Podporují nás
Město Přibyslav
http://pribyslav.cz/
Obec Brzkov
http://www.brzkov.cz/
Město Polná
http://www.mesto-polna.cz/
Obec Věžnice
http://www.obecveznice.cz/
Sdružení pro záchranu prostředí
http://www.calla.cz/
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich